Situační prevence kriminality

Situační prevence kriminality – teorie a praxe

Pojem situační prevence kriminality

Situační prevence kriminality se zaměřuje na odstraňování příležitostí, podmínek a situací, které vedou pachatele k protiprávnímu jednání. Představuje volbu a realizaci nejrůznějších organizačních, ekonomických a technických opatření při využití všech možností klasické, technické, fyzické a režimové ochrany.

Bezpečnostní a hodnotová analýza

Nezbytným podkladem pro přijímaná opatření k omezení či zamezení vzniku kriminogenních příležitostí, podmínek a situací v daném místě je bezpečnostní a hodnotová analýza:

  1. Bezpečnostní analýza dává odpověď na otázky:
    Jaké jsou cíle možného napadení?
    Kde jsou předměty zájmu pachatelů?
    Kdo jsou potenciální útočníci a kdo jejich oběti? Apod.
  2. Hodnotová analýza poté osvětlí:
    Jak velké škody na majetku nebo zdraví mohou vzniknout?
    Jaká je pravděpodobnost vzniku škod?
    Na jakou míru je účelné a možné snížit pravděpodobnost vzniku škod? Apod.

Principy situační prevence kriminality

  • Odstranění cíle (např. výplaty bankovním převodem; vyjímatelné autorádio).
  • Odstranění úmyslu spáchat trestný čin (např. pořádek v domě, zavřená okna v přízemí).
  • Ztížení dostupnosti cíle (např. využití mechanických zábranných prostředků /MZP/).
  • Odchýlení pachatele (např. instalace elektrického zabezpečovacího systému /EZS/).
  • Zvýšení možnosti dopadení pachatele (např. připojení zabezpečeného objektu na pult centralizované ochrany /PCO/). 
  • Kontrola vstupu do objektu (např. vrátnice, recepce, přístupový systém).
  • Stanovení rolí a jejich dodržování (např. provozní pravidla ve firmě – jednoznačná identifikace cizích osob).
  • Snížení výnosnosti činu pro pachatele (např. barvou znehodnocené peníze).
  • Dohled (např. průhledné ploty).
  • Design prostředí (např. zanedbané či upravené prostředí, osvětlení).

Rozdělení situační prevence kriminality

  1. Primární (zaměřená na celou populaci – informace).
  2. Sekundární (sledování rizikových míst ve městech; častější výskyt policie v ulicích;  instalace městského kamerového dohlížecího systému, slevy pojišťoven při nadstandardních zabezpečení objektu apod.).
  3. Terciární (zvyšování objasněnosti a zhoršování podmínek pro páchání konkrétní kriminality např. krádeží vloupáním do objektů – instalace zabezpečovacího systému).

Objekty a subjekty situační prevence kriminality

  • Občané (např. děti, mládež, dívky, ženy, senioři).
  • Právnické osoby (např. bytová družstva nájemníků a vlastníků bytových jednotek).
  • Obce a města.
  • Obecní a městské policie.
  • Ministerstvo vnitra.
  • Policie České republiky.
  • Armáda České republiky.
  • Soukromé bezpečnostní služby.
  • Asociace technických a bezpečnostních služeb Grémium Alarm.
  • Česká asociace pojišťoven – jednotlivé pojišťovny.
  • Český normalizační institut.
  • Akreditované zkušebny a certifikační orgány.
  • Bílý kruh bezpečí.
  • Český svaz stavebních inženýrů.
  • Vysoké, střední a vyšší odborné školy zaměřené na výuku kriminologie a prevence kriminality atd.

Zabezpečovací systém objektu

Komplexní zabezpečovací systém objektu je vytvářen kombinací klasické, technické, fyzické a režimové ochrany.

  • Klasická ochrana (MZP).
  • Technická ochrana (EZS, PCO, elektrická požární signalizace /EPS/, uzavřené televizní okruhy /CCTV/ apod.).
  • Fyzická ochrana (provádí Policie ČR a obecní policie, soukromé bezpečnostní služby, Armáda ČR atd.).
  • Režimová ochrana (administrativně-organizační opatření směřující k zajištění fungování zabezpečovacího systému).

Projekty situační prevence kriminality

  • Městské kamerové dohlížecí, geografické, informační a vyhledávací systémy.
  • Zabezpečení objektů a jejich připojení na pulty centralizované ochrany obou policií nebo bezpečnostních agentur.
  • Rozšiřování a zkvalitňování veřejného osvětlení a osvětlení nepřehledných míst.
  • Bezpečná lokalita (urbanistické aspekty navrhování budov a prostředí; zabezpečení a ochrana objektů; možnosti přirozeného dohledu občanů nad jejich lokalitou; vytvoření pozitivní pověsti lokality a určité komunitní sounáležitosti; vytvoření určitého estetického a funkčního prostředí lokality; atd.).
  • Bezpečné bydlení.
  • Bezpečná nákupní centra.
  • Bezpečná centra zábavy.
  • Hlídaná a zabezpečená parkoviště.
  • Bezpečnostní stojany pro jízdní kola.
  • Dopravní preventivní projekty – např. bezpečné a osvětlené přechody pro chodce.
  • Technické vybavení obou policií.
  • Individuální technické prostředky pro ochranu osob.
  • Informování občanů o možnostech zabezpečení majetku a ochrany zdraví (DVD, publikace, skládačky, letáky atd.).
  • Další obdobné projekty, které vyplynou z potřeb města a obce.

Seznam použité literatury a pramenů:

Graham, J., Bennet, T.: Strategie prevence kriminality v Evropě a Severní Americe. Praha, Institut pro kriminologii a sociální prevenci 1996

Klodner, K.: Metodický materiál k problematice prevence kriminality. Brno, Městské ředitelství Policie České republiky 1996

Kocábek, P., Koníček, T.: Situační prevence a kamerové monitorovací systémy. Praha, Odbor prevence kriminality MV 1997

Kolář, I., Patočková, K., Urban, M.: Posouzení ochrany majetku – Dotazník. Praha, Tiskárna MV, p.o. 2008

Program Ministerstva vnitra a Policie České republiky Bezpečná lokalita;http://www.mvcr.cz/bezpecnost/lokalita.html

Usnesení Vlády ČR ze dne 15. října 20007 ke Strategii prevence kriminality na léta 2008 až 2011.

ČSN EN 50131-1: Poplachové systémy – Elektrické zabezpečovací systémy uvnitř a vně budov, Část 1: Všeobecné požadavky.

ČSN EN 14383 -1: Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 1: Definice specifických pojmů.

ČSN P CEN/TS 14383 - 3: Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 3: Obydlí.

ČSN P CEN/TS 14383 - 4: Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 4: Obchodní a administrativní budovy.

JUDr. Pavel Kocábek
útvar situační prevence MP hl.m. Prahy

Poslední aktualizace: 7.10.2016