Kriminologické výzkumy jednoznačně prokazují, že kriminalitu ovlivňuje kombinace fyzických, sociálních, situačních a ekonomických faktorů, které umožňují vzniku nejrůznějších patologií. Kriminalita se převážně koncentruje do měst a větších obcí a zde zejména do anonymních míst. Občané jsou ohrožováni majetkovou kriminalitou, vzrůstá počet loupeží a bují vandalizmus, výtržnictví a trestná činnost spojená s drogami či jinými závislosti. Zvyšuje se samoúčelná brutalita a bezohlednost pachatelů a vzrůstá i objem tzv. pouliční kriminality – páchané na veřejně přístupných místech.
Odpovědnost za kontrolu kriminality v obci nesou obecní zastupitelstva v čele se starostou či primátorem, kteří ve spolupráci s ostatními subjekty (např. Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor, obecní policie) musí kriminalitě efektivně čelit. Je nezbytné a praktické zkušenosti obcí to potvrzují, vytvořit komisi pro prevenci kriminality při obecní radě a zřídit pracovní místo – manažera prevence kriminality, který se bude prevencí kriminality dlouhodobě a systematicky zabývat. Výsledkem práce manažera prevence kriminality musí být následně řada preventivních sociálních, situačních a informačních projektů, které snižují kriminalitu v té které obci.
Manažer prevence kriminality a další zodpovědní pracovníci úřadu města či kraje se musí neustále vzdělávat a aplikovat nové poznatky. Z poslední doby se jedná především o nové evropské normy prevence kriminality, které připravuje mezinárodní normalizační orgán CEN v technické komisi TC 325.
Již vydané normy prevence kriminality řady 14383:
- ČSN EN 14383-1 Definice specifických termínů
- ČSN P CEN/TR 14383-2 Plánování městské výstavby
- ČSN P CEN/TS 14384-3 Obydlí
- ČSN P CEN/TS 14383-4 Obchodní a administrativní budovy
Další připravované normy řady 14383:
- TR 14383-5 Čerpací stanice PHM
- TR 14383-6 Školy
- TR 14383-7 Objekty veřejné dopravy
- TR 14383-8 Ochrana budov a prostorů před kriminálními útoky páchanými pomocí vozidel
Například norma ČSN EN 14383 „Prevence kriminality - Plánování městské výstavby a navrhování budov“ uvádí:
- Urbanisté, projektanti, investoři a profesionálové, kteří jsou experty v prevenci kriminality musí být v projekčním týmu, aby bylo zajištěno, že jsou brány v úvahu kriminogenní faktory již v raných stádiích plánovacího procesu (zahrnout vlivy, které plynou z lokality – vedení komunikací, infrastruktura, orientace objektů).
- Cílem je, aby záměr a situační plán veřejného prostranství zaujal obyvatele tak, aby jej brali za své a cítili se za něj odpovědni.Podaří-li se toho dosáhnout, je výskyt zločinnosti a antisociálního chování méně pravděpodobný.
- Obyvatelé musí mít k danému veřejnému prostředí kladný vztah, prostředí nesmí evokovat pocit, že je opomíjené a nikomu nepatří.Veřejné prostředí musí občany motivovat k navazování vzájemných kontaktů – identifikace lidí s prostředím vede k jeho ochraně.
- Velice důležitá je neformální spolupráce obyvatel s Městskou policií a s Policií České republiky na zásadách „COMMUNITY POLICING“ (www.mvcr.cz/bezpecnost/lokalita.html;www.mvcr.cz/bezpecnost/community.html)
- Městské prostředí má zajistit vizuální přehlednost, kontrolu přístupu a územní povědomí u obyvatel.
- Většina trestných činů je spáchána díky tomu, že pachatel může využít snadný přístup, možnost úkrytu, neexistenci jasného rozlišení veřejného a soukromého prostoru, nedostatečné osvětlení a vhodný terén.
- Jedním z nejúčinnějších faktorů ochrany proti potenciálním pachatelům je riziko být spatřeni a identifikováni, což je důvodem, proč je přítomnost osob a přirozené sledování tak důležité. Je vhodné, pokud je to možné smíšené využívání prostoru (soukromé, polosoukromé, veřejné), protože se tím prodlužuje oživení a pohyb osob v delším úseku dne.
- Potenciální pachatelé se většinou vyhýbají konfrontaci. V přítomnosti lidí se cítí ohroženi. Proto pocit zabydlenosti má být tak zřejmý, aby odradil pachatele, kteří budou pociťovat strach, že budou při spáchání trestné činnosti vyrušeni nebo zpozorováni.
- Obava ze zločinnosti, ať již skutečná nebo zdánlivá, má být brána v úvahu a má tomu být i přizpůsobeno prostředí. Nedostatečná údržba okolí nejenže vytváří dojem zanedbanosti a stísněnosti, ale může tak vést k vytváření míst vhodných pro úkryt potenciálního pachatele. Nestříhané rostliny a keře mohou také zastínit a omezit možnost přirozeného dohledu.
- Dobré osvětlení, pořádek, zabezpečovací technické prostředky (kamerové systémy, přístupové systémy, mechanické a elektronické zabezpečovací systémy atd.) a dopravní preventivní prvky (vytvoření symbolických nebo psychologických překážek –zpomalující prahy, nástřiky na vozovce) odrazují potenciální pachatele.
Úroveň městského veřejného prostředí podstatně ovlivňuje konstrukce a rozmístění uličního mobiliáře. Jednotlivé prvky uličního mobiliáře (např. zastávky městské dopravy, různé přístřešky, informační a reklamní tabule, telefonní budky, zábrany vjezdu, zábradlí, bezpečnostní stojany na kola, lavičky, nádoby na odpadky, pítka, květináče – mobilní zeleň) musí být navrženy, vyrobeny (provedení antivandal) a následně rozmístěny tak, aby poskytovaly dobré průhledy a umožňovaly občanům přirozené pozorování. Z téhož důvodu mají být vchody objektů orientovány směrem do veřejného prostranství.
Veřejně přístupná místa – otevřená území s neomezeným přístupem (chodníky, ulice, stezky, parkoviště, parky) nesmí vyvolávat konfliktní situace. Musí být navržena tak, aby slušným občanům poskytovala bezpečí a potenciálním pachatelům ztěžovala jejich nekalou činnost.
V praxi to znamená dostatečné a funkční veřejné osvětlení, dobrou organizaci a zklidnění městské dopravy (vytvoření podmínek pro dobré zásobování, bezpečné podmínky pro chodce a cyklisty), zřízení odpočinkové zóny (parky, sportoviště, dětská hřiště), správné rozmístění uličního mobiliáře, přítomnost policistů a strážníků na ulici apod. Veřejné prostředí má navozovat pocit pořádku a bezpečí.
Obydlí navazující na veřejně přístupná místa musí být situována tak, aby umožňovala vzájemné sledování přístupových cest a zranitelných míst. Kdokoli přichází nebo odchází, může být pozorován sousedy – zdi a stěny budov na veřejných a poloveřejných prostranstvích mohou být atraktivní pro tvůrce graffiti.
Řešení a uspořádání dětských hřišť musí v maximální míře přispívat k bezpečí dětí prostřednictvím přirozené přehlednosti. Hřiště je nutné situovat co nejdále od příjezdových komunikací a musí být na ně vidět z okolních domů nebo z pracoviště hlídače.
Vedení radnic se musí začít vážně a komplexně zabývat i otázkou bezdomovců, kteří svým způsobem života odrazují návštěvníky měst a obcí a představují určitá bezpečnostní a hygienická rizika.
Tam, kde nejsou řešeny a splněny výše uvedené podmínky, je větší riziko pouliční kriminality – ničení soukromého a veřejného majetku (vandalizmus, zakládání požárů v nádobách na odpadky), krádeže aut, motocyklů, jízdních kol a jejich součástí a útoky proti občanům.
JUDr. Pavel Kocábek
útvar situační prevence MP hl.m. Prahy