Historie

V roce 1793 byla zřízena první policejní kancelář v Karlových Varech. Policejní komisař rozdělil město do čtyř čtvrtí. První čtvrť tvořilo Tržiště, druhou Křížová ulice (dnes Vřídelní od Patrie k Ondřejské ulici), třetí čtvrť byla "u kostela", tedy asi dnešní Kolmá a Moravská s Petřínem, čtvrtou čtvrtí dnešní Stará Louka.

V roce 1828 purkmistr Lenhart po svém nástupu do funkce rozdělil Karlovy Vary na osm okrsků a ke každému ustanovil jednoho dohlížeče, jehož povinností bylo zejména:

• s pomocí policie odstraňovat cizí tuláky;
• dbát na dodržování právních předpisů;
• dbát, aby do prodeje nepřišly žádné zdraví škodlivé potraviny, zejména maso z nemocných zvířat a nezralé ovoce;
• mít dozor na toulající se mladé lidi, tj. tovaryše, učně a služebnictvo;
• denně dbát na správné míry a váhy;
• mít nutný dozor na děti. Ke zvláštním povinnostem patřilo mít evidenci chudých žijících v jejich okrsku.

Dobrovolníci

V případě potřeby mohli být k hlídání města přibíráni další pomocníci. V roce 1789 několik měšťanů navrhlo magistrátu, že jejich synové sloužící v armádě pomohou zajistit bezpečnost města v době masopustu. Pod touto záminkou na jejich přání magistrát požádal příslušné vojenské velitelství, aby jim byla udělena dovolená.

Potravinová policie

K výkonu potravinové policie byli zvoleni čtyři měšťané, jejichž jména nahlásil magistrát 29 srpna 1792 krajskému úřadu se žádostí o potvrzení. Tito čtyři policejní revizoři nebo policejní dohlížitelé byli ustanoveni, protože policejní komisař sám nestačil na kontrolu potravin, která v lázeňském městě byla potřebnější než kdekoli jinde. Stalo se tak na stížnost krajského úřadu a na jeho příkaz. Kontrola se týkala zejména pekařů a řezníků. Pekaři i řezníci museli mít opisy cen schválené krajským úřadem a vyvěšené v krámcích, popř. na řeznických lavicích, aby byly každému dostupné k nahlédnutí. Pekař mohl být potrestán za nedodržování cen a kvality dvanáctihodinovým vězením a konfiskací chleba, který byl pak dán do chudobince. Řeznické lavice musely být čisté, podomní obchod s masem nebyl povolen. Do tohoto období spadají také počátky povinně vedených jídelníčků v restauracích. Musely obsahovat ceny jídla a samozřejmě byly psány ručně. Obnovovaly se po měsíci.

Strážnice

Dne 29. dubna 1793 bylo na komisionálním jednání na krajském úřadě ustanoveno zřídit strážnici ve formě butyky při zdi u Teplé tak, aby ze dvou oken bylo možno sledovat Louku a ze třetí divadlo. Strážnice měla být tak velká, aby se v ní mohli zdržovat čtyři strážníci. Dosavadní počet strážníků byl tři. Strážnice směla být využívána jen k policejním účelům.

Policejní úřad sídlil po válce na radnici v Mlýnské ulici. Počet policistů se zvýšil, takže ke dni 1. května 1923 stav činil: 1 vrchní strážmistr, 3 strážmistři, 6 komandantů, 38 vrchních strážníků, 24 strážníků a 5 agentů.

V roce 1921 byly změněny uniformy, dosud užívané bodcové přilby nahradily čepice. Strážnice byly na radnici, v Pražské ulici a v domě č.p. 580 Bohemia v Nádražní ulici.

Postátnění městské policie

Příkaz o postátnění policie, které se mělo uskutečnit 1. května 1923, přišel 27. dubna. Postátnění bylo tedy provedeno téměř ze dne na den. Karlovarská městská rada zřejmě počítala s tím, že se jí podaří udržet policii ve své správě. Proto ji tento úkol zastihl zcela nepřipravenou. K provedení postátnění přijela z Prahy dne 27. dubna komise. Komisariát zahrnoval Karlovy Vary, Rybáře, Drahovice a Tuhnice. Také přihlašovací agenda nyní náležela státu.

Stát převzal 1. května 1923 celkem 36 městských policistů, kteří téhož dne složili přísahu. Zbývajících 31 policistů mělo být z věkových důvodů penzionováno a péči o ně převzalo na pět let město. Místo nepřevzatých policistů jmenoval stát nové, české. Ti policisté, kteří byli převzetí, se museli smířit s tím, že od nynějška pro ně platí stejné předpisy, jako pro ostatní státní zřízence, tj. především, že mohou být kdykoli okamžitě přeloženi třeba do českého prostředí bez ohledu na jejich rodinné zázemí. Stát také převzal všechny prostory dosud užívané městskou policií, tedy policejní úřad v II. Úřední budově (Trautwein), strážnice v domě č.p. 590, radnici a vězení .

 V roce 1925 byla strážnice z radnice přemístěna do domu Hans Sachs č.p. 133 ve Vřídelní ulici. O tyto prostory město pečovalo ještě pět let, pak za ně dostávalo nájem.

 V roce 1933 bylo rozhodnuto o stavbě nové budovy pro policejní komisařství a prostory v budově Trautwein byly vráceny městu. Policisté, kteří byli převzati státem, dostali lhůtu jednoho roku k tomu, aby se naučili česky. Dne 1. května 1924 složili zkoušku z češtiny, 27 jich bylo převzato definitivně, dvěma, kteří zkoušku nesložili, byla lhůta prodloužena o půl roku, čtyři byli propuštěni z věkových důvodů, zbývající tři, o nichž se nemluví, patrně odešli ještě během zkušební doby. Stát také převzal strážníky, kteří sloužili v Rybářích, Tuhnicích a Dalovicích.

1. května 1924 zřídilo město vyšetřovací úřad, který měl v náplni své činnosti tu agendu, kterou nepřevzala státní policie. Současně město ustanovilo ze státem nepřevzatých policistů stráž, která vykonávala dozor v městských lesích a na vycházkových cestách.

První desetiletí

Píše se rok 1991 a na jeho konci se v Karlových Varech o veřejný pořádek stará skupina 19 lidí. Jejich hlavním úkolem je dohled nad dodržováním obecně závazných vyhlášek. První pracovní smlouva byla podepsána dne 1. července 1991. Pětice ochránců působila pod přímým vedením vedoucí odboru vnitřních věcí, která byla u samého zrodu zakládání městské policie, i když tehdy ještě jako pořádkové služby města. S trochou nadsázky tak lze říci, že první "šéfkou" městské policie byla Ing. Jindřiška Gallová. Od září byl vedením pověřen Ing. Stanislav Hubka. Ten již pořádkovou službu transformoval do městské policie a to na základě OZV č. 3/1992 o zřízení městské policie, z 5. května 1992. Na konci roku nově vzniklá instituce disponuje již 41 zaměstnanci. Početní stavy se dále zvyšují, fluktuace je však zpočátku vysoká. Do roku 1997, kdy městská policie zaměstnávala již 74 pracovníků, bylo do řad přijato 157 uchazečů, z nichž 83 zase řady opustilo.

Rozsah činnosti MP a poptávka po ní, přiměla vedení města k vybudování služebny ve Staré Roli. O dva roky později, tedy v roce 1995, vzniká plán na zřízení služebny, tentokrát pro městskou část Rybáře. V letech 1995-96 v rámci rekonstrukce sídla MP na Moskevské 34 bylo realizováno i vybudování služebny v Rybářích, konkrétně na Sokolovské ulici. Rok 1995 je významný ještě z jednoho důvodu, po více jak 4 letech odchází od městské policie její dosavadní velitel, jehož ve funkci nahrazuje dlouholetý policista JUDr. Miroslav Pubrdle. S jeho příchodem se začíná měnit i samotná městská policie. Pubrdle jí profesionalizuje na policejních základech, ale využívá rovněž možnosti větší operativnosti v řízení a financování. Zkušenosti ze zahraniční stáže v USA tak může realizovat výrazně snadněji, než-li tomu bylo u Policie ČR.

V roce 1997 se začíná psát historie Městského kamerového dohlížecího systému (dále jen „MKDS“). V rámci první etapy dochází k pokrytí části obchodně správního území, o rok později přichází rozšíření do lázeňské zóny. První kamerové body tvoří páteřní síť MKDS i po 15 letech jeho existence. Dlužno dodat, že na kamerový systém se opakovaně dařilo získávat dotace z programů prevence kriminality. Ve stejném roce, kdy se začala psát historie MKDS, došlo k založení nové formy přímého výkonu služby a to jízdní policie, přesněji cyklohlídek. Ulice města od té doby brázdí pětice strážníků na horských kolech. To je mimochodem jeden z nápadů tehdejšího velitele MP, který se podařilo velmi rychle převést od myšlenky k realizaci.

Ustálením fluktuace v roce 1999 dochází k naplnění tabulkových stavů na historické maximum 83 zaměstnanců. V daném roce však městská policie řeší problém s častým zneužíváním tísňových linek, což vede k vytvoření dalšího úspěšného projektu v rámci programu prevence kriminality. Cílem je nahrávání a identifikace zlovolného volání.

Konec století není zrovna pro městskou policii příznivý. Město zavádí úsporná opatření, která se drasticky dotýkají její činnosti. Výrazné omezení výkonu v podobě unížení hlídek na nočních službách, redukce činnosti služby PCO a snižování tabulkových míst. Nastavené propouštění má za následek odchody dalších a dalších strážníků, kteří v době nejistoty raději volí službu u Policie ČR, v Armádě či Vězeňské službě. V prosinci opouští řady městských strážníků i jejich velitel Pubrdle. Ten je nahrazen po čtyřech měsících dosavadním zástupcem Bc. Marcelem Vlasákem.

Druhé desetiletí

Rok 2001 je tak pro městskou policii především rokem navrácení stability. Vlna odchodů je zastavena v polovině tohoto roku, kdy se stav zaměstnanců propadl z 82 na 68 a výraznější propad eliminovalo především sedm výběrových řízení, která v daném období proběhla. Vlasák a jeho tým tak řeší zásadní problém se začleňováním nových zaměstnanců. Jejich profesní výchova byla na samém počátku a mnozí z nich v pozdější době řady MP museli opustit. Přechodně eliminovali personální podstavy, ale nesplňovali dlouhodobé představy o strážníkovi sloužícímu občanům města Karlovy Vary. Nová zkušenost přiměla vedení MP k zpřísnění výběrových řízení. Nesmyslné a nekoncepční škrtání v rozpočtu vzalo záhy za své, když rozpočtovým opatřením byly městské policii finanční prostředky navýšeny. Druhá polovina roku 2001 se opět nese v duchu modernizace využívaných technologií. Přestavba radiové sítě s využitím převaděče je první krokem. Následuje modernizace pultu centrální ochrany, který je doplněn o sledovací zařízení služebních vozidel. Do provozu byl spuštěn vnitřní kamerový systém, v rámci něhož sleduje MP i vstupní halu budovy magistrátu. MKDS prošel nutnou revitalizací. Vedle technologií, přichází městská policie i s jednou novinkou pro občany, od 1. prosince začala odchytávat toulavé a zaběhnuvší se psy. Netrvá dlouho a strážníci připisují na své konto divočáka, srnku, hady, netopýry a další zástupce živočišné říše.

Zvládnutí krizové situace přivádí vedení města k podpoře městské policie, když na jednání zastupitelstva města ze dne 19. března 2002 byla přijata nová organizační struktura této organizace, v rámci níž došlo k navýšení tabulkových stavů na 78. Cílem vedení je stavy pochopitelně doplnit, ovšem výběr musí být nadále kvalitní. Zmírnění požadavků by totiž mohlo mít fatální následky. Další období je věnováno udržování stávajících technologií, doplnění tabulkových stavů, zvyšování odbornosti strážníků včetně doplňování vzdělání. Na konci roku 2004 se podařilo dosáhnout stavu 78 pracovníků a velmi přijatelné fluktuace 5%. Městské policii se osvědčila v oblasti dalšího vzdělávání spolupráce s VŠ Karlovy Vary, vzdělávacím institutem POLIS či psychology PhDr. Miroslavem Pospíšilem a PhDr. Jiřím Bauerem. Městská policie aktivní podporou vzdělávání strážníků, má již pět let před zavedením zákonné podmínky středoškolského vzdělání s maturitou, otázku vyřešenu z 80%. V roce 2004 vedení města přistoupilo k zavedení zaměstnaneckého programu pro strážníky v podobě hrazení životního pojištění v návaznosti na odpracovaná léta. Program, jehož cílem je motivovat a zároveň stabilizovat zaměstnance MP, je nepochybně přínosný.

Postupný rozvoj pracoviště stálé služby finišuje v roce 2006 vybudováním nového operačního střediska s potřebným zázemím pro řídící činnost operátorů. V tomto roce dochází k zřízení dozorčí služby, která mimo jiné převzala po operátorech kontakt s občany a úzce spolupracuje s přestupkovým oddělením. V nastaveném duchu je operační středisko postupně rozšiřováno a modernizováno. Nahrávací zařízení veškeré komunikace tohoto střediska je nahrazeno novým systémem. MKDS je v následujících letech rozšířen do Rybář a Staré Role. Záznam z již 15 kamerových bodů je uložen na upgradovaném zařízení. Od roku 2008 pak strážníci disponují i mobilní kamerou, kterou využívají především v okolí školských zařízení.

V roce 2006 pořídila MP z dotace MVČR na základě úspěšného projektu radar a začalo tak období zvýšené působnosti strážníků v dynamické dopravě. Tato činnost byla sice na nějakou dobu přerušena nesmyslnými legislativními úpravami, od roku 2011 však městská policie opět spoluplní roli garanta bezpečnosti na silnicích. Vedle represe, která je jasně nastavena v součinnosti s PČR, se ve městě využívá 6 tabulových měřičů s jednoznačně preventivním charakterem. Statistická data slouží k orientaci, jakým způsobem řidiči respektují předepsané rychlosti.   

V roce 2009 městská policie kompletně přešla na novou digitální rádiovou síť, která umožňuje monitoring hlídek a tedy jejich efektivnější operativní nasazení. Původní monitoring vozidel se tak rozšířil i na pěší hlídky. Strážníci dostávají „nadílku“ od legislativců v podobě povinnosti realizovat převozy opilců na protialkoholní stanice a to mimo katastr města. Komplikace s tímto výrazným průlomem do místní působnosti z části koriguje vedení města, které pořizuje městské policii speciálně upravené vozidlo na převozy. Nejen technologie a legislativa, ale i preventivní program městské policie realizovaný oddělením prevence kriminality doznává změn. Velmi kvalitní a dlouhodobá práce strážníků zmíněného oddělení výrazně přispívá k pozitivnějšímu vnímání práce MP. V uvedeném roce jako první v republice vstupuje MP do policejního projektu AJAX. O rok později rozbíhá nový projekt s názvem „Senior akademie“, který má od samého počátku velký ohlas mezi seniory a v roce 2011 dochází dokonce k jeho rozšíření, to už za finanční spoluúčasti MVČR. Mnoho informací ze své činnosti včetně preventivních programů uvádí velitel městské policie Vlasák ve výročních zprávách.

Rok 2010 přináší období nulových investic. Město opět šetří a tak strážníci realizují jen nízkonákladové projekty. Služební vozidla jsou osazena vozidlovými kamerami, které nejen zaznamenávají obraz před vozidlem, ale rovněž pomocí GPS pohyb vozidla a jeho rychlost. V budoucnu jistě kamery nahradí online systém s maximálním využitím dat operačním střediskem. Strážníci rovněž do vozidel dostali notebooky s online připojením do informačního systému, což umožňuje zvýšit čas strávený v ulici na úkor služebny. Strážníkům nic nebrání v napsání úředního záznamu ve vozidle s okamžitým tiskem na operačním středisku. Rok 2010 byl také důležitý pro strážníky – cyklohlídky, neboť od zavedení této formy služby se dočkali již druhé výměny služebních kol. Díky sponzorskému daru „sedlají“ strážníci kola značky Specialized. Velkého uznání se na konci desetiletí dostává čtyřem strážníkům z jednotky krizových situací, kteří své dovednosti při vyprošťování lidí z vozidel při povodních předvádějí v rámci tématických školení na Brněnském výstavišti a na základě pozvání přednášejí i na konferenci Autotec.  

V následujícím roce 2011 se strážníci dočkají toužebně očekávané obměny vozového parku, který se z části již rozpadal. Tato slova jsou trochu nadnesená, ale dvouletý finanční výpadek se jednoznačně na vozidlech projevil. Koncem roku byla zahájena i dvouetapová výměna téměř 20 let starých služebních pistolí. Rok 2011 je důležitý ještě z důvodu podepsání upravené Koordinační dohody postihující především spolupráci městské policie a Policie ČR. Ta byla poprvé uzavřena v roce 2009 a po dvou letech doznala změn vyplývajících z praktických zkušeností obou bezpečnostních složek. Dlužno dodat, že velmi dobrá spolupráce má základ především v osobní a lidské rovině. Rok 2011 přináší také personální změny. Administrativní úsek je zeštíhlen o jedno pracovní místo a dochází k zrušení pravidelné kontroly parkovacích automatů a tím i místa manipulanta. Ve stejný čas je zavedena nová hlídková a obchůzková služba pro okrajové městské časti s názvem mobilní obchůzková služba (dále jen „MOS“), jejímž hlavním mottem je: „Čas na občana“. Městská policie se snaží více přiblížit obyvatelům a vedle rajonizace na webu přichází po letech s dalším opatřením v podobě MOS.       

Dvacet let poté, aneb rok 2012 je důkazem opodstatněnosti městských a obecních policií. Ta karlovarská je dnes nedílnou součástí mechanizmu řešící místní záležitosti veřejného pořádku a bezpečnost. Stejně jako v předešlých letech, tak i v tomto roce přichází „dohlížitel pořádku“ s novinkou v podobě osobních transportérů Segway. Strážníci velení do lázeňského území by na tomto ekologickém a nízkonákladovém vozítku měli do ulic vyrazit v polovině roku.

Třetí desetiletí

Rokem 2013 se přehoupla městská policie do třetího desetiletí její existence. Organizace se musí potýkat, stejně jako mnoho dalších Městských policií v ČR s nedostatkem kvalitních uchazečů o práci. To vede nejen k úpravě dosavadní personální práce, ale také ke snaze využívat více technologií v přímém výkonu služby, které jej zefektivní. V roce 2015 odstartovala modernizace MKDS a jeho další dynamické rozšiřování, které začíná využívat optickou datovou síť města a zapojuje do projektu školská zařízení. Prvními vlaštovkami jsou MŠ E. Destinové a ZŠ Školní. Kamerový systém byl postupně rozšířen na téměř 60 kamerových bodů. Strážníkům také začal od roku 2016 sloužit nový informační systém, který umožnil plnohodnotné zadávaní data skrze mobilní periferie přímo z ulice. Online kamerový systém z vozidel pak zase nabízí operačnímu středisku aktuální informaci o situaci v terénu.   

Velkým problémem se postupně stává nejen nárůst počtu bezdomovců, kteří i přes dobrou sociální práci města a především Armády spásy, zůstávají na ulici závislí na alkoholu a drogách, ale především pak neschopnost státu tuto problematiku efektivně řešit a dát municipalitám potřebné nástroje. Nesystémové řešení protialkoholních záchytných stanic v ČR situaci nijak nevylepšuje. V rámci dohod zainteresovaných subjektů začala v roce 2015 městská policie komplexně zajišťovat převozy na PAZS s cílem eliminovat dopad na zdravotnické zařízení, které má primárně sloužit pacientům.      

Projekt Asistent prevence kriminality (dále jen "APK") byl odstartován díky městské policii v roce 2013 i v Karlových Varech. Primárním cílem bylo zajištění veřejného pořádku a bezpečí v lokalitách s městskými ubytovnami a dále v problémových lokalitách. Postupně došlo k navýšení počtu asistentů na 13. Od samého počátku městská policie čerpala finanční dotace z projektů MVČR, dále EU a ve třetí etapě projektu od Úřadu práce v Karlových Varech.

Velkým posunem byl projekt MOBIDIK (Mobilní dětský interaktivní klub) neboli klubovna na kolech. Autobus přestavěný pro tento účel získal první místo v ČR mezi preventivními projekty za rok 2014 a nepřímo díky úsilí strážníků a pracovníků Armády spásy přispěl k vzniku nízkoprahového centra pro děti a mládež na Úvalské ulici. V tomto období se začíná výrazně projevovat angažovanost městské policie do sociální oblasti, neboť právě strážníci jsou těmi prvními, kteří se setkávají s dopady špatné sociální situace a veřejnost od nich očekává řešení.

Povinnost prolongačních zkoušek před komisí MVČR opakující se každé tři roky přispívá výrazně k dobré erudici strážníků. Ke změně nedošlo ani po navýšení intervalu na 5 let a uzákonění "finální" zkoušky po 20 letech, neboť zaměstnavatel dále pracuje s povinností tzv. postprolongačního školení a podporuje strážníky a i v dalších oblastech vzdělávání a odborného růstu. Karlovarská městská policie jako jedna z mála neměla žádné personální problémy se zákonnou povinností týkající se vzdělání strážníků a to již s předstihem dvou let. 

Výcvik a školení se zaměřuje na zvládnutí taktiky zákroku, komunikaci s problémovým občanem a v neposlední řadě také u služby PCO na řešení případů ohrožení občanů "aktivním střelcem".

Čtvrté desetiletí

Rok 2023 je nedávný a tedy o historii nelze hovořit, byť dnešní doba je velmi rychlá, až překotná. Městská policie se zapojila do projektu SOS 112 a plánuje výstavbu nové služebny, kterou by si mimochodem určitě zasloužila. Využití další technologie, např. monitorovací vozidlo CAM-CAR, hlasový dispečerský systém pro OPIS, akustické detektory, je již ve fázi rozpracovaných projektů a jakmile se stanou historii budeme se jim zde více věnovat :-).