Sobotní noc patřila štěkajícím mazlíčkům.
Vše začalo zauzlovanou telefonní štafetou. Počátek uzlu vznikl telefonním oznámením kolem půl druhé ráno na stálou službu. Důvodem byla obava o zdraví jednoho ze sousedů, který je nějakou dobu po mrtvici a jeho pes nezvykle kňučel, navíc na zvonění u dveří nikdo nereagoval. Strážníci vyjeli zjistit co se děje. Rozuzlení telefonního uzlu pokračovalo kontaktováním sousedů, kdy jeden z nich sice poskytl telefonní číslo, ale pouze na majitelku bytu. Takto brzy ráno lze považovat za malý zázrak, že neznámé telefonní číslo vůbec zvedla. Ta uvedla, že v pronajatém bytě bydlí pan Z. Následovalo další předání telefonního kontaktu na nájemníka. Strážníci se panu Z. nakonec dovolali, ten zdráv plnil své pracovní povinnosti. Telefonní štafeta byla naštěstí rozuzlena a všichni, kromě sloužících strážníků a pracujícího pana Z., se odebrali pokračovat ve spánku. Omluva spolubydlícím, za štěkajícího psa, který probudil celý dům, byla jistě na místě.
Blížila se pátá hodina ráno a rozhořčený oznamovatel předal strážníkům případ více než tři hodiny na zahradě štěkajícího jorkšíra. Hlídka vyjela prověřit jak to s mazlíčkem, který není přizpůsoben na žití venku, vlastně je. Strážníci probudili majitelku, ta si pejska vzala domů s omluvou, že na něj zapomněla. Byť na sebe kapesní pejsek vytrvale upozorňoval, bylo to marné. J
Ležící muž na silnici byl v neděli v půl druhé ráno nahlášen na operační středisko MPKV. Vyslaná hlídka vyjela na místo odpočinku alkoholem unaveného muže, ten po probuzení se strážníky komunikoval, jen to lehce přehnal s oslavou v hospodě. Nezraněný jednadvacetiletý mladík se bez pomoci hlídky odebral k domovu. Suchej únor se tak opět nekonal.
Na ty závaznější případy se můžete těšit v dalších dnech.
